hlavicka
 
Trubadůři

  2013 - Červen

8

Dobrý den,

bohužel již máme letos obsazenou kapacitu tábora a tak novépřihlášky na náš tábor nebudeme přijmat, ačkoliv bychom chtěli vzít každého, kdo k nám chce.

 

Děkujeme za pochopení a těšíme se na případnou účast příští rok.

 

S pozdravem, Váš tábor.


  2013 - Leden

28

Dobrý den,

nyní si můžete stáhnout přihlášku na tábor 2013 přímo z našich stránek a dále se řídit pokyny v přihlášce. Pokud byste měli nějaký dotaz, obraťte se na kontaktní osoby v přihlášce. pdfpřihláška.

 

Nebo můžete použít online přihlášku, kterou najdete pod názvem "Přihláška"

 

Děkujeme, Váš tábor.


Fioniny Vzpomínky
tábor 2011 tábor 2012 tábor 2013 tábor 2014 tábor 2015
Tajná chýše

Uživatelské jméno

Tajné heslo

kronika

2012 - Červenec

24.

11. DEN ZLOBROVIN

 

Po včerejším odpočinkovém dnu čekal na naše zlobřata den o dost náročnější. V plánu byla cesta do sousední země s prohlídkou tamních vymřelých živočichů.

 

Než se vydalo na samotnou cestu, každý účastník výletu se dosyta najedl ranním dlabancem a vyfasoval svůj příděl jídla připravený od kuchtinek. Hned po seskupení tlup se vydalo k nedalekému povozu, který nám usnadnil kopcovitou cestu až k našemu prvnímu bodu výpravy v sousední zemi zvané Polsko. Kousek od Kudowa-Zbrój jsme nechali náš povoz a vydali se dále po svých. První zastávka pěšmo se uskutečnila v areálu vymřelých živočichů, kteří byli většinou větší než kdokoliv z nás. Jejich zuby byly velké jako naše ruce a chodidla jako čtyři naše.

 

Prohlídka byla velmi neobvyklá a všichni se divili, co dříve obývalo naši planetu. Před další cestou jsme se lehce občerstvili a následně jsme se hned vydali dál, kde už to směřovalo jen vzhůru. Vyšlápli jsme přes 700 schodů, vlnících se podél skal a místy skrz ně, až na úpatí zdejšího pohoří, odkud byl nádherný přenádherný výhled na místní prostranství.

 

Zlobřata, co měla ještě dosti sil, se vydala na výpravu za pokladem s velkým zlobrem Vodníkem a šamanem Kra. Jejich cesta nebyla vůbec lehká. Nejdříve sešli mírný sráz dolů, po němž následovalo stoupání opět do kopce, které střídaly strmé srázy. Místy se zem pod nohama přímo drolila a tak musela zlobřata spolupracovat, aby se dostala až k vrcholku. Bohužel se jim kvůli času nepodařilo najít onen slibný poklad, ale i tak viděli stádo srn, jak se pasou a zažili dobrodružství, o kterém si mohli jejich přátelé nechat jen zdát.

 

Jakmile se všichni sešli u povozu, vydali se na cestu zpět. Znavení zlobříci usnuli a probudili se až ve Zlobrníku, kde dostali večerní žvanec, provedli očistu a zalezli do svých chýší.

 

Dobrou noc přejeme zlobříkům.


poradce Kra
23.

10. DEN ZLOBROVIN

 

Za ranního skřehotání z blízkých bažin se začala vyvalovat zlobřata ze svých chýší. Zatímco se jejich zalepené oči se pomalu začaly přizpůsobovat okolnímu prostředí, došourala se k místu, kde vykonala potřebnou očistu.

 

Před prvním žvancem byli všichni zlobříci v dobré náladě a špitali si mezi sebou, co je dneska čeká. Klid nebyl ani během samotného žvance, kde se rozhazovaly ruce všude možně, ale ne a ne dlabat. Každý totiž věděl, co je dneska v plánu… do Zlobrníku má přijet kameník udělat každé tlupě vlastní podobiznu na památku.

 

Přípravy zabraly valnou část dnešního dne, nikdo nevěděl, co si má vzít na sebe, aby vypadal co nejlépe. Z chýší se ozývaly neustálé rány, šramot a hulákání zlobřat, jak zběsile hledala to správné na sebe. Jakmile přijel kameník, všichni již byli připraveni. V nedočkavosti sledovali, jak jednotlivé tlupy ztvárňoval na kamenné desky a postupně se jednotlivé tlupy měnily. Každou tlupu udělal v honosném úboru a taky v jednoduchém denním, ve kterém se každé zlobře běžně pohybovalo.

 

Vyhotovit všechny podobizny zabralo mnohem více času, než se čekalo, ale naštěstí se to stihlo, než přišla průtrž mračen. Pak se zlobřata oddávala různým společenským hrám až do večera.

 

Doufejme v lepší zítřek, zlobřata, dobrou noc.


poradce Kra
22.

9. DEN ZLOBROVIN

 

Oproti včerejšímu krásnému ránu, kdy se na nás usmívalo sluníčko, tak dnes nám na chýše dopadaly trakařové kapky deště. Kvůli špatné přízni počasí jsme museli naše plány přesunout do  pojídárny, kde si zlobřata vytvarovali své vlastní nafukovací žabky do různých tvarů, jako například draka, slona, psa, koně či jiného tvaru. Všechny vytvořené tvary byly originální a žádné zlobře nezaostalo za ostatními.

 

Během ranní činnosti přestalo pršet, díky čemu se mohla zlobřata po svačině vrhnout na přenášení grošů přes hranice. Objevili jsme totiž jednu ze skrýší Rampelníka, kde měl schovanou část svých úspor. Dostat se dovnitř nebyl problém, ale dostat se ven se zlatem již nebylo tak lehké, jelikož si nás Rampelníkovi bezduchý sluhové objevili a bránili nám odejití. Zlobřata si musela najít správné místo a čas, kdy proklouznout mezi prsty sluhů, kteří střežili celou skrýš, ale nebylo jich na to dost. Nakonec se to však zlobřatům povedlo a udělali jsme Rampelníkovi snad velkou ztrátu na jeho zásobách.

 

Po tak náročné akci si  zlobřata dopřála zaslouženou svačinu a odpočinek. Ihned po odpočinku se pro zlobřata připravila odpočinková činnost. Každý zlobřík dostal na lopuchu nakresleného šneka, ve kterém byly čísla od 1 až do 70. Jejich úkolem bylo hodit si zlobří kostkou, připsat si ve šnekovi dané číslo k jejich dosavadnímu. Když měla zjištěné číslo, vydali se do bažin hledat své číslo. V lese bylo celkem 7 stanovišť, kde čekali starší zlobři, kteří měli 10čísel (takže celkem 70čísel). Jakmile zlobřík našel správné stanoviště se svým číslem, musel splnit lehký úkol od staršího zlobra a utíkal zpět do Zlobrníka, aby si mohl znovu hodit zlobří kostkou a jít hled znova.

 

Předchozí činnost probíhala až do večerních hodin. Následoval večerní dlabanec a ušrák. K ušráku se šlo s plnými žaludky. Zpívalo se, bavilo se a zase se zpívalo. Když se přikradla noc a v dáli bylo slyšet soví houkání, poslala se zlobřata do chýší a ve Zlobrníku nastalo ticho.

 

Jediný kdo byl slyšet byla sova a hlídka, která strážila bezpečnost klidné noci.

Dobrou noc Hlídko.


poradce Kra
21.

8. DEN ZLOBROVIN

 

Počasí se umoudřilo a nastal den velkého zlobřího klání. Bylo zde plno disciplín jako třeba hod kmenem, hod šiškou, liánové bludiště či jiné. Zlobřata přebíhala ze stanoviště ke stanovišti a tam trénovala své schopnosti, které by jim měli později pomoci v boji. Žádný zlobřík nezaváhal a statečně se pustil do každé zkoušky, která ho čekala. Jakmile zjistili že jiný zlobřík je lepší než oni, šli to znovu zkusit, aby oni byli Ti nejlepší.

 

Po každodenním odpočinku byli zlobřata vyslána do bažin a lesů na lov zvěře. Aby se něco zlobřatům nestalo, nebyla vyslána po jednom, ale v tlupách. Každá tlupa měla za úkol donést deset zvířat, které byly v okolí. Tlupa, která donesla všech deset kusů jako první, mohla první usednout k dlabanci. K oné zvěři… starší zlobři byli na lovu před tlupami a každé zvíře nenápadně zranili, aby nebyla zvěř příliš divoká.

 

Posledním úkolem dne bylo překonat blokádu, kterou vytvořil zákeřný Rampelník. Okolo našeho Zlobrníku se objevili různé potvory, které nám bránili v přístupu k okolním městům či zásobovatelům. Zlobřata byla upozorněna, že jde o velice nebezpečnou akci a tak musí být co nejvíce opatrní. Každý zlobřík byl vyslán pro zboží či se zbožím na různé stanoviště. Když donesli do daného stanoviště zboží, dostali tam nové zboží a místo kam ho mají donést. Pokud je ale chytli neřádi od Rampelníka, všechno jim sebrali a poslali se pošklebným smíchem dál.

 

Naštěstí byla zlobřata šikovná, a tak se jim povedlo přenést přes Rampelníkovi poskoky dost surovin na další cestu. Blíže se pomalu noc a je čas jít spát.

 

Osmá noc již přichází, dobrou noc zlobřata.


poradce Kra
20.

7. DEN ZLOBROVIN

 

Jako každé ráno proběhla očista těla a následný první dlabanec dne. Hned jak byli zlobřata najedená, vrhla se na svůj první úkol. Jejich úkol byl velice jednoduchý, jelikož žijeme v lesích a bažinách, musíme vědět, co do nich patří či nepatří. Každý zlobřík byl vypuštěn do terénu a hledal, co tam nepatří. Nejen že to musel najít věci, které tam nepatří, ale musel si to také zapamatovat. Aby se nám naše malá zlobřata neztratila, měli menší okruh hledání než naši starší zlobři. Jakmile se vrátili zpět do Zlobrníku, napsali své nálezy, které si pamatovali na kus lopuchu a odnesli hlavním zlobrům. Až pátrání zlobříci dokončili, vydali se hlavní zlobři a všechny tyto věci zlikvidovali.

 

Mezitím naše kuchtičky připravili dlabanec na obědní hodinu, aby měli zlobřata co do žaludku až přijdou zpět. Následoval každodenní odpočinek, po kterém následovalo vaření bylinných čajů. Po tlupách se zlobřata vydala hledat potřebné ingredience. Hlavími přísadami byly plody různých přírodních dobrůtek, ale také kořínky a listy. Hotové čaje donesly hlavním zlobrům na ochutnání, kteří došli k závěru, že všechny čaje byly výtečný a kdyby přišel nečas, měli by o čaj postaráno z kořínků.

 

Díky nepříjemnému počasí se nedalo dále moc věcí dělat, a tak jsem se opět dívali na zeď. Večer se přiblížil a všichni šli spát do svých chýší.

 

Dobrou no Zlobrníku.


poradce Kra
19.

6. DEN ZLOBROVIN

 

Sluníčko pomaličku šplhá na obzor, ptáci nad Zlobrníkem zpívají do rytmu ospale vylézajících zlobříků. Budíček se odehrával za zvuku všemožných nástrojů. Zlobřata se rozkoukala a začala rychle sbírat šnečí ulity nejrůznějších barev. Tlupa, která jich měla nejvíce, dokázala svou sílu a odhodlanost, příště to jistě dopadne jinak.

 

Po čerstvém dlabanci jsme měli pro zlobřata připravenou zábavnou hru s názvem „živé pexeso“. Z každé tlupy se odvedl jeden zlobřík stranou, aby nevěděl, jak budou ostatní zlobříci rozděleni, těmto zlobříkům se říkalo hádači. Jakmile byli hádači z dosahu, tak se velký zlobr Vodník ujal činu a začal rozdělovat zbylé zlobřata do skupinek po dvou, které řekl specifickou činnost. Po rozdělení všech zlobříků do skupinek se ještě rozmístili po placu do krásných řad. Nyní se mohli vrátit hádači a začít samotnou hru, postupně každý říkal jméno dvou zlobříků a pokud našel stejnou činnost, tak měl jeden bodík a mohl pokračovat dál v hádání. Pokud neuhádl správnou dvojičku, začal hádat další hádač, dokud byly na placu dvojičky. Mezi cviky byly skoky, dřepy, dupání, tleskání, mávání a mnoho dalších.

 

Po krátkém odpočinku započali tlupové klání ve vybíjené a přehazované. První na programu byla vybíjená. Jednotlivé tlupy jsme rozdělili na malá zlobřata a velká zlobřata, aby se nikomu nic nestalo. Souboje probíhaly každý s každým, jak v malých tak velkých. Byly vytvořeny dvě hřiště, kde na jedné straně stála jedna tlupa a na opačné druhá tlupa. Za každou tlupou stál hlavní zlobřík z opačné tlupy a házel kouli svojí tlupě. Jakmile se jim třikrát povedlo přehodit a úspěšně chytit kouli, mohli začít s vybíjením druhé tlupy, jestli jim ale koule spadla, museli si nabít o jiného zlobříka jejich tlupy. Pokud vybili celou tlupu, přišel na řadu kapitán, který měl tři životy. Každý zlobřík bojoval ze všech sil.

 

Po vyčerpávajících turnajích se šli zlobříci pořádně nadlábnout, poněvadž je čekalo velké pátrání po odpoledním odpočinku. V bažinách a lesích se totiž vyskytly záhadné ostrůvky, na kterých cosi rostlo. Tlupy se vydali zjistit, co to roste na podivných ostrůvkách. Jakmile jeden z nich našli, museli to ihned nahlásit ve Zlobrníku hlavním zlobrům. Pokud již daný ostrůvek byl objeven, museli se vydat hledat další. Zda-li ale nebyl, vymyslili pro ostrůvek jméno, zapsali do mapy a vydali se teprve pak hledat další. Když dlouho bloudili a nic nemohli najít, vrátili se do Zlobrníku, kde si zdělali svoje poznatky.

 

Posel z hradu přijel s naléhavou zprávou, že potřebuje naše zkušené kuchtinky. Rychle se sbalily a vyrazily ku hradu, naštěstí nám zde nechaly červí špíčky. Úkolem pro tlupy bylo připravit ušráky pro svou tlupu a na ní si následně opéct červí špíčky. Tlupy se museli vydat do okolních lesů, aby si nasbírali dřevo a další potřebné věci. Po nachystání ušráku přišel velký zlobr a zažehnul zlobřickou stavbu. Když měla všechna zlobřata plné břichy, museli po sobě zahladit stopy o ušráku, aby nás nemohli vystopovat naši pronásledovatelé.

                                                                              

Večerní program si pro zlobřata opět přichystal zlobr Vodník, ale pouze pro starší zlobřata. Po okolních bažinách a lesích roznesl čísla, která připevnil na kůry či stonky. Ve Zlobrníku byla umístěna mapa s pozicemi. Zlobříci si určili číslo na kterém začali, koukli se na mapu ve Zlobrníku a pospíchali zjistit jaké číslo se skrývá pod číslem na mapě. Jakmile přiběhly na místo na mapě, zjistili jaké tam je číslo a utíkali zpět do Zlobrníku pro novou pozici místa. Jakmile měli všechny pozice zjištěné, odevzdali své výsledky, šli udělat očistu a rychle do svých chýší spát.

 

Další den je již za dveřmi, určitě se blížíme k Fione a Shrekovi.


poradce Kra
18.

5. DEN ZLOBROVIN

 

Zlobřata se probouzí do 5. Dne Zlobrovin . Je trošku zamračeno a nás čeká úkol mimo Zlobrník. Naše cesta nás zavede do královského města jménem Česká Skalice. Jelikož jsme dostali informaci od veverky z borového lesa, že by se tam mohl skrývat Rampelník s Fionou a Shrekem.

 

Naše tlupy si dali jména. Modří jsou oslíci, červení kocouři, zelení perníčci a žlutí dráčci.

 

Každá tlupa dostala seznam obrázků z města, každý obrázek představoval podezřelé stavení či budovu. Jejich úkol byl je nenápadně najít a zaznačit jejich název a ulici pro lepší sledování, zda-li měla veverka pravdu.

 

Po královském městě bylo rozseto spousta stánků a tržišť. Zlobřata se po splnění svého úkolu, rozhodla obdarovat své kamarády a rodiče různými suvenýry či jinačími dárky. Výměnný obchod nebyl bohužel možný a tak nemohli zlobřata využít svých vlastních výrobků k nákupu.

 

Hned po úspěšném návratu se zlobřata pustila do svých dlabanců. Díky příznivému počasí byla jasná obloha, a tak se mohli zlobříci opět koukat na zeď. Během sledování naše důvěrnice krále Artuše vymyslila „hon na noční čísla“, které by nám mohly pomoci v určení správné pozice úkrytu Rampelníka. Proč ale hledat čísla v noci? důvod je prostý, tyto čísla jdou zřít pouze v černo černé temné noci. Každý zlobřík se vydal hledat čísla, s některýma šla starší zlobři, aby se jim nic nestalo. Hledání naštěstí dopadlo bez úrazu a všichni se ve zdraví vrátili zpět do Zlobrníka.

 

Zlobřata začala ulehat do svých chýší za houkání sov a šumění netopýřích křídel.

 

Dobrou noc Zlobřata.


poradce Kra
17.

4. DEN ZLOBROVIN

 

Déšť, déšť, který budí spící zlobřata zakutaná v jejich chýších. Místo pevně udupaného placu nachází vylézající rozbahněný a rozčvachtaný Zlobrník. Každý si na sebe vzal nepročvachtetulné úbory a vydali se ihned  na očistu, po které následoval ranní žvanec.

 

V zastřešené pojídárně se po žvanci uskutečnily všemožné hry. Jedna z nich byla najít cestu z bludiště, v tomto počasí jsme nehnali zlobřata do skutečného bludiště, ale pouze jsme jim dali načmárané bludiště na lopuchu, ze kterého museli najít co nejrychleji cestu ven. Pojídárna nebylo jediné místo, kde se něco dělo, ještě se hrálo „poznej kdo jsem“ ve velké chýši. Naši staří zlobři předváděli všemožné činnosti či stvoření a malá zlobřata hádala, kdo je či co dělá. Po názorných ukázkách se do předvádění pustila sama zlobřata.

 

Po odpoledním žvanci a pořádném odpočinku, se vydala zlobřata do blízkéhé leso-bažiny, kde je čekala cvičná bitva. Během odpočinku, přestalo pršet, takže cvičné bitvě nic nebránilo. Tlupy byly rozděleny do dvou skupin po dvou tlupách. Každý zlobřík dostal na rameno stuhu, kterou když mu strhnou, tak si musí dojít pro novou, jakmile ale o ní přijde tak umře a přijde o jeden ze svých čtyř životů. Pokud přijde o všechny tak umřel nadobro, ale nelekejte se, umře jen v této bitvě ve skutečnosti se nikomu nic nestalo. Malá zlobřata byla po smrti celkem rychle, a tak sledovala jak proti sobě bojují ostatní přeživší, kteří bojovali přímo před nimi. Kromě několika pádů či odřenin se nikomu nic nestalo.

 

Za dobře odvedenou práci se mohla zlobřata večer koukat na stěnu, kde se hýbaly různé obrazy z odlesku měsíce a hvězd. Noc se rychle kradla a přinesla bohužel znemožnění dokoukat stávající obraz.

 

Zlobřata se poslala jít spát a táborem se ozývalo hlasité oddychování.  


poradce Kra
16.

3. DEN ZLOBROVIN

 

Hnedka z rána byly rozdány tlupové hábity každému zlobříkovi, abychom se rychle poznali a nedošlo tak ke smíšení s jinou tlupou. Netrvalo to dlouho a každý měl správnou velikost svého hábitu. Zlobřata se po uschování nově získaného šatstva vrhla na očištění bramboráčkových vajíček, abychom měli vůbec z čeho dnešní den přežít.

 

Po včerejším útoku čarodějnic jsme poslaly tlupy do bažin, aby vymyslely a postavily zmenšeninu úkrytu před případným dalším útokem. Do úkrytu se měly vejít všechny tlupy plus jídlo a pití na celé tři dny a noci. Když skončily, vydali se starší zlobři na kontrolu, zdali výtvory odpovídají představě a samotnému zadání. Bohužel nikdo nesplnil představy, které se kladly. Většina se nechala unést a postavila spíše domy či tvrze, nikoliv pouze úkryty. Jedna tlupa sice nezapomněla, že má jít o úkryt, ale i tak zde postavila koupaliště a další přepychové věci.

 

Jelikož jsme nedostali kvalitní návrh úkrytu, museli jsme poslat zlobřata na trénink boje. Nikomu se nic nestalo, ale všichni bojovali ze všech sil a do posledního doušku dechu. Trénink spočíval v ukradnutí šlahounů na stromě, aniž by byla zlobřata polapena. Kdo by je měl ale chytat? Přeci nepozveme na naše cvičení jednu z čarodějnic, a tak se jen zlobřík vždy vybral či šel sám. Postavil se ke stromu se zavázanýma očima a poslepu lapal po ostatních, kteří chtěli ukořistit šlahouny přivázané k onomu kmenu.. Nikdo nezůstal po zadu, díky čemu jsme se posunuli o kus dál k naleznutí Shreka a Fiony.

 

Nebyl to poslední trénink, který jsme provedli, jelikož zlobřata jsou ještě stále malá a musíme je řádně cvičit. Zítra je čeká mnohem větší trénink nebo snad můžeme říct, že to bude bitva na život?  to se uvidí až zítra.

 

Před spaním si ještě zlobřata procvičila své ječící hlasy, protože každý správný zlobr musí umět pořádně zařvat! Několik zlobřat se postavilo do řady, jeden šel za ně a zbytek stál před řadou. Ten který byl na druhé straně, dostal text, který má sdělit své tlupě, jenomže mu v tom bránila řada z plných plic řvoucích zlobřat. Občas nějakou část věty pochopili, ale nebyla to žádná sláva. Do řádných zlobrů  je čeká ještě dlouhá cesta.

 

Dnešek nebyl vydařen tak jak bylo plánovalo, poněvadž čas od a času nás zalila průtrž mračen.

 

Nastala opět noc, tábor opět usíná, opět houká sova hlídce z bažin.


poradce Kra
15.

2. DEN ZLOBROVIN

 

Zlobřata byla probuzena za rajské hudby zdejšího lesa. Král Artuš s pobočníkem Sa se ujali rozhýbání ztuhlých svalů. Po lehkém procvičení si to všichni zlobři namířili do močálu udělat každodenní očistu.

 

Hned po vydatném dlabanci se zlobřata vydala hledat stopy po unesených přátelích. Hledali v blízkých lesích a bažinách a své nalezené poznatky sdělili vedoucím, aby s nimi náležitě naložili. Všechny zlobřata si vedla velmi dobře a tak jsme jistě na správné cestě za Shrekem a Fionou.

 

Díky předešlé činnosti většina zlobřat zalehla po obědním dlabu do chýší a podřimovala, až se bažiny chvěly. Našeho odpočinku ihned využily čarodějnice a vnutily nám podivné myšlenky o tom, jak jsme stavěli různé tvary z toaletních lopuchů a velice jsme se u toho bavili a smáli. Nejvíce podivná byla myšlenka o tvorbě Shreka z lopuchů! takovou nekalost si nesmíme nechat líbit.

 

Jediná možnost jak se dostat z jejich čar, byla velká štafeta, kde šlo o zručnost se vymanit jejich vlivu.  Čarodějnické kouzlo bylo silnější než jsme čekali a tak jsme se uchýlili ke skokům přes sebe samy, což je pro zlobry velmi náročné, ale také nejúčinnější vůči zaklínadlům, aby však jsme si byli zcela jisti, pomalovali jsme několik zlobřat válečnými barvami, kterých se čarodějnice bojí jako čert svěceného kříže.

 

Ihned po prolomení zaklínadla, se zlobřata hladově vrhla na nadívané hlemýždě. Jakmile skončili s hodováním, šli si vyrobit ochranné čelenky proti dalším pokusům podlých čarodějnic. Zlobřata si pilně vyráběla čelenky a mezitím se nad Zlobrníkem vyhoupl měsíc.

 

Naše cesta bude velmi náročná a tak jsme si pozvali na pomoc mocné mágy, kterým naši zlobříci předváděli tlupové formule a kouzla. Jejich nacvičování nebylo vůbec lehké, ale mágové s nimi měli trpělivost, díky které se všem zlobříkům  povedlo naučit správné slova a pohyby.

 

Dnešním dnem začali také zlobřici hlídat náš Zlobrník, aby nás někdo záludně nepřepadl. Přece jen se neučili kouzla jen tak. Zlobřici ulehli do svých chýší a hlídce dělala společnost pouze houkající sova v temných bažinách.

 

Dobrou noc Zlobřata 


poradce Kra
14.

1. DEN ZLOBROVIN


Všechna malá i velká zlobrata se na svých bahenních saních doklouzali do Zlobrníka. Z různých krajů, známých i neznámých. Zlobřata byla rozdělena do čtyř tlup.

 

První hrou byly Rozházené špelky po bažině. Zlobřata se po tlupách spojila v hada. Sbírat špelky mohl pouze první a poslední článek hadu. Pokud se ostatní shodli o výměně sběrače, museli se spojit do kruhu a následně rozpojit na jiném místě.

 

Dřívka zlobříci po návratu do Zlobrníka vyměnili za bahenní peníze. Po vydražení vedoucích a instruktorů, pomoci vydělaných peněz, nastal v tlupách chaos kdo je kdo. Zlobřata si zahrála hru „poznej svou tlupu“. Po seznámení zlobřat s tlupovým vedoucím se chystal zahajovací ušrák. Zlobřata vzali bahenní vozíky a vydali se sbírat chrastí na základ ohně.

 

Po návratu z bažin se zlobřata dorozlobřátovali ve svých chýších, či se věnovali seznámení s novými přáteli a tím utvrdili svá nová pouta.

 

Při vydávání večerního jídla se zlobřata s velkou chutí pustili do svého dlabance. Po vydatné večeři si zlobřata vzala hutné tuniky s hřejivými kaťaty a po tlupách se vyrazilo k ušráku. Oheň začal plápolat a v doprovodu zlobřích nástrojů začala znít zlobrníková hymna.

 

Hrálo se, zpívalo a najednou se z hlavního placu ozval skřehotavý hluk. Nejstarší zlobři se rozeběhli od ohně, aby zjistili co se děje. U Shrekovy chýše nikdo nikde nebyl, avšak zde byl zanechán dopis o únosu Shreka a Fiony zlým Rampelníkem. Na jejich opětovné shledání máme pouhých 13 nocí.

 

Zlobřata se pomalu začali trousit do chýší a v Zlobrníku nastala temný noc.

----

ušrák = táborák


poradce Kra

2011 - Září

13.

Zdravím Vás,

momentálně zde nejsou žádné útržky z výprav nebojácného Shreka za svým dobrodružstvím, ale jakmile nastane den D, určitě se o vše s Vámi podělí.


David Skála

Vytvořeno pro tábor 2011 LPT Větrník. Vytvořil Griston (David Skála)